
Důl Antonín–Eleonora
Hlubinný důl v Sedlci u Karlových Varů, na kterém byla těžba zahájena roku 1900. Po válce byl uzavřen při rychlé koncentraci sokolovského hlubinného hornictví.
Doly, tunely, metro, kryty a další příběhy míst pod našima nohama.

Hlubinný důl v Sedlci u Karlových Varů, na kterém byla těžba zahájena roku 1900. Po válce byl uzavřen při rychlé koncentraci sokolovského hlubinného hornictví.

Hlubinný důl v Čankově hloubený od roku 1852. Dosáhl maximální hloubky kolem 30 metrů a v době vrcholu zaměstnával téměř stovku horníků.

Historický hlubinný důl v Háji u Duchcova založený roku 1872. Dvakrát jej postihl průval teplické termální vody a roku 1927 byl začleněn do dolu Bihl.

Malý hlubinný důl v prostoru Čisté ve Slavkovském lese. Po druhé světové válce byl roku 1947 uzavřen jako jeden z nerentabilních okrajových provozů revíru.

Historická čankovská uhelná šachta pracující v letech 1858–1885. Patřila k první průmyslové generaci dolů severně od Karlových Varů.

Krátce fungující, ale historicky mimořádně významný důl na okraji Duchcova. Katastrofální průval vody 10. února 1879 zabil 21 horníků a zásadně ovlivnil ochranu teplických termálních pramenů.

Menší hlubinný důl v Počernech u Karlových Varů. Při poválečné koncentraci těžby byl uzavřen na konci 40. let a jeho území později prošlo rekultivací.

Hlubinný důl založený roku 1869 hrabětem Westphalenem ve Vyklicích. Jáma byla hluboká 87,5 metru a provoz skončil roku 1924.

Jeden z déle fungujících malých hlubinných dolů na Karlovarsku. Anna v Otovicích byla po vyuhlení uzavřena na počátku 50. let.

Druhý velký hlubinný důl skupiny Milada, založený roku 1884 v Chabařovicích. Dosáhl hloubky 105 metrů a ve své době produkoval více uhlí než starší Milada I.