
Důl Barbora (Teplicko)
Hlubinný hnědouhelný důl západně od Teplic s jámou hlubokou 122 metrů. Provoz trval od roku 1879 do poloviny 60. let 20. století.
Doly, tunely, metro, kryty a další příběhy míst pod našima nohama.

Hlubinný hnědouhelný důl západně od Teplic s jámou hlubokou 122 metrů. Provoz trval od roku 1879 do poloviny 60. let 20. století.

Menší hlubinný důl v Otovicích, který patřil k husté síti karlovarských uhelných šachet. Po válce byl při koncentraci těžby zastaven roku 1947.

Historický jenišovský důl otevřený roku 1863. Patřil k soustavě dolů dobývajících několik místních hnědouhelných slojí.

První velký hlubinný hnědouhelný důl v Dalovicích, otevřený roku 1868 především pro potřeby místní porcelánky. Spolu s mladší Annou II těžil až do roku 1938.

Mladší z dvojice dalovických hlubinných dolů. Anna II byla otevřena na počátku 20. století jako rozšíření palivové základny tamní porcelánky.

Třetí z hlavních rosničských uhelných provozů vedle Václava a Vilemíny. Ella kombinovala hlubinnou šachtu s povrchovou těžbou a vlastní železniční vlečkou.

Malý raný hnědouhelný důl v Rosnicích, provozovaný v letech 1850–1870. Patřil k šachtám, které stály na počátku proměny zemědělské vsi v hornickou obec.

Malý historický uhelný důl v Rosnicích z druhé poloviny 19. století. Patřil k rané síti šachet před nástupem velkých provozů Václav, Vilemína a Ella.

Historický hnědouhelný důl v Sadově doložený pod názvem Svatá Trojice. Po zániku provozu bylo jeho území rozsáhle lesnicky rekultivováno.

Jeden ze dvou nejvýznamnějších historických hnědouhelných dolů Sadova. Frisch Glück měl vlastní elektrárnu a jeho podnik se podílel i na vzniku lokální železnice.