Milada I patřila k hlavním hlubinným dolům chabařovické oblasti. Vznikla v bezprostřední blízkosti železniční stanice a vlastní vlečka výrazně zlepšila možnosti odbytu uhlí.
Miladu I založil roku 1869 hrabě Westphalen na katastru Vyklic poblíž chabařovické železniční stanice. Důl měl vlastní vlečku a hlavní jáma dosáhla hloubky 87,5 metru.
Roku 1891 jej spolu s dalšími doly koupila Mostecká uhelná společnost. V roce 1907 důl vytěžil 83 550 tun uhlí, ale po hospodářské krizi se postupně stal nerentabilním a roku 1924 byl zastaven.
Milada I dala spolu se sousedním dolem jméno krajině, která je dnes spojována především s rekreačním jezerem Milada.
Uhlí se dobývalo především komorováním na zával a pilířováním. V komorách se používala trhací práce.
Vrchní část bývalé jámy byla roku 1992 zasažena postupem povrchového lomu Chabařovice. Původní Vyklice byly zlikvidovány a po rekultivaci zde vznikla nová krajina kolem jezera Milada.
V roce 1907 pracovalo na Miladě I celkem 151 lidí, z toho 107 v podzemí.

