
Důl Barbora (Teplicko)
Hlubinný hnědouhelný důl západně od Teplic s jámou hlubokou 122 metrů. Provoz trval od roku 1879 do poloviny 60. let 20. století.
Doly, tunely, metro, kryty a další příběhy míst pod našima nohama.

Hlubinný hnědouhelný důl západně od Teplic s jámou hlubokou 122 metrů. Provoz trval od roku 1879 do poloviny 60. let 20. století.

Menší hlubinný důl v Otovicích, který patřil k husté síti karlovarských uhelných šachet. Po válce byl při koncentraci těžby zastaven roku 1947.

Historický jenišovský důl otevřený roku 1863. Patřil k soustavě dolů dobývajících několik místních hnědouhelných slojí.

Velký hlubinný důl v Háji u Duchcova vybudovaný roku 1902. Postupně nesl názvy Gisela II, Bihl, Hana a 1. máj. Provoz byl definitivně zastaven k 1. lednu 1967.

Hlubinný důl v Sedlci u Karlových Varů, na kterém byla těžba zahájena roku 1900. Po válce byl uzavřen při rychlé koncentraci sokolovského hlubinného hornictví.

Hlubinný důl v Čankově hloubený od roku 1852. Dosáhl maximální hloubky kolem 30 metrů a v době vrcholu zaměstnával téměř stovku horníků.

Historický hlubinný důl v Háji u Duchcova založený roku 1872. Dvakrát jej postihl průval teplické termální vody a roku 1927 byl začleněn do dolu Bihl.

Malý hlubinný důl v prostoru Čisté ve Slavkovském lese. Po druhé světové válce byl roku 1947 uzavřen jako jeden z nerentabilních okrajových provozů revíru.

Historická čankovská uhelná šachta pracující v letech 1858–1885. Patřila k první průmyslové generaci dolů severně od Karlových Varů.

Krátce fungující, ale historicky mimořádně významný důl na okraji Duchcova. Katastrofální průval vody 10. února 1879 zabil 21 horníků a zásadně ovlivnil ochranu teplických termálních pramenů.