Malý raný hnědouhelný důl v Rosnicích, provozovaný v letech 1850–1870. Patřil k šachtám, které stály na počátku proměny zemědělské vsi v hornickou obec.
Adalbert pracoval v Rosnicích mezi lety 1850 a 1870. Šlo o jednu z raných místních šachet před velkým rozvojem dolů Václav, Vilemína a Ella.
Provoz Adalbertu ještě připomínal přechod mezi selským a průmyslovým hornictvím: doly byly mělké a někdy pracovaly pouze sezónně.
Nejstarší rosničské šachty měly obvykle hloubku jen 15–20 metrů a uhlí se rubalo ručně špičákem a lopatou.
Důl zanikl beze zřetelných povrchových stavebních pozůstatků.
Neprodejný mour se v raných dolech nechával v podzemí, což opakovaně způsobovalo samovznícení a požáry.

