Uranový důl Vojna č. 2
Lešetice
Druhá z prvních příbramských uranových šachet. Založena byla roku 1948 u Lešetic a dosáhla hloubky 582,3 metru.
Encyklopedie
Středočeský kraj
Doly, tunely, metro, kryty a další příběhy míst pod našima nohama.
Uranový důl Lešetice – šachta č. 4
Lešetice
Významná uranová šachta založená roku 1950. Hlavní jáma dosáhla 633,9 metru a slepá jáma 4S otevírala hlubší části ložiska.
Důl František (Bohutín)
Bohutín
Menší průzkumný rudný důl v Tisové u Bohutína, založený na počátku 40. let 19. století. Přestože nesplnil očekávání, patřil k prvním příbramským dolům vybaveným parním těžním strojem.
Důl Štěpánka
Bohutín
První velká svislá jáma bohutínského rudního revíru. Štěpánka byla založena roku 1827, později prohloubena až na 864 metrů a desítky let sloužila jako pomocná a výdušná jáma hlavního bohutínského dolu.
Štola sv. Josefa
Jílové u Prahy
Jedno z nejstarších zpřístupněných důlních děl jílovského zlatonosného revíru. Úzké ručně ražené chodby uchovávají stopy po želízku, mlátku i sázení ohněm.
Štola sv. Antonína Paduánského
Jílové u Prahy
Zlatý důl ve Studeném u Jílového s velkými dobývkami a dvěma návštěvnickými úrovněmi spojenými sedmi žebříky. V letech 1753–1754 zde bylo podle muzea získáno asi 50 kg zlata.
Štola Halíře
Pohoří
Moderní průzkumná zlatá štola z let 1948–1951 s nezvyklým kosočtvercovým profilem. Dnes představuje nejmladší z trojice veřejných štol Regionálního muzea v Jílovém.
Štola Václav
Jílové u Prahy
Hlavní dědičná a komunikační štola centrální části jílovského zlatonosného revíru. Více než třicet let byla ražena směrem k šachtě Pepř, kterou roku 1864 pomohla odvodnit.
Důl Pepř
Jílové u Prahy
Hlavní hlubinný důl moderní etapy jílovské těžby zlata. Pepř byl opakovaně zpřístupňován, odvodňován a prohlubován; poslední průmyslová těžba v jílovském revíru skončila roku 1968.