
Důl Zlaté Hory – Jih
Hlavní moderní měděný důl zlatohorského revíru. Těžba zde probíhala od roku 1965 do 30. června 1990.
Doly, tunely, metro, kryty a další příběhy míst pod našima nohama.

Hlavní moderní měděný důl zlatohorského revíru. Těžba zde probíhala od roku 1965 do 30. června 1990.

Největší historický cínový důl v české části Krušných hor. Mauritius na Hřebečné pracoval téměř nepřetržitě po čtyři staletí, od 16. století do roku 1944.

Poslední velký těžební prostor zlatohorského rudního revíru. V závěru 80. a na počátku 90. let se zde dobývaly polymetalické rudy se zlatem, zinkem, mědí, olovem a stříbrem.

Mimořádně zachovaný historický důl na Zlatém Kopci u Božího Daru. Dobývaly se zde cínové a železné rudy a vznikly obrovské podzemní komory vysoké až 10–12 metrů.

Prohlídková cínová štola v Krupce sleduje žílu Lukáš, považovanou za nejdelší cínovou rudní žílu ve střední Evropě. Od roku 2019 je součástí UNESCO.

Rozsáhlý historický stříbrný důl v Mikulově v Krušných horách. Důlní komplex má dvanáct pater, přes 200 metrů hloubky a přibližně osm kilometrů chodeb.

Historický cínový a wolframový důl v Krásně vybudovaný za první světové války. Dnes je jeho areál sídlem Hornického muzea Krásno.

Poválečná důlní jáma na jihozápadním okraji Horního Města. Dosáhla hloubky 147 metrů a byla podzemně propojena se štolou Josef i šachtou Jaromír.

Moderní hlubinný důl na magnetit u Měděnce navázal na staletou tradici těžby železných a měděných rud. Pravidelná moderní těžba probíhala od roku 1969 do roku 1992.

Historická ručně ražená štola pod Horním Městem. Při zmáhání v roce 1955 byla zjištěna délka kolem 600 metrů, s rozrážkami přibližně 740 metrů.