Starý Martin je jednou z klíčových památek hornické krajiny Krupka. Navazuje na mnohem starší dědičnou štolu Dürrholz a dokumentuje vývoj cínového hornictví od pozdního středověku do 20. století.
Hornictví v revíru Steinknochen je doloženo od pozdního středověku. Dědičná štola Dürrholz je písemně známá už z 15. století. Samotný Starý Martin začal být ražen roku 1864 a stal se hlavním dílem sledujícím cínovou žílu Lukáš.
Po první světové válce těžba slábla a roku 1923 byla zastavena. Za druhé světové války se hledal také wolfram. Na konci 60. let bylo dílo uzavřeno.
Starý Martin spojuje dva světy: velmi starý vodohospodářský systém Dürrholz a modernější důlní provoz 19. století. Díky tomu je možné na jednom místě sledovat několik etap hornictví.
Štola sleduje cínovou žílu Lukáš o mocnosti přibližně 15–50 cm. Za první světové války byl profil rozšiřován a byly položeny koleje pro důlní vozíky.
Od roku 2000 funguje jako prohlídková štola s hornickou expozicí. Od roku 2019 je součástí světového dědictví UNESCO.
Žíla Lukáš má směrnou délku kolem dvou kilometrů a bývá uváděna jako nejdelší cínová rudní žíla ve střední Evropě.