Zlaté Hory–Jih byly jedním z hlavních center moderní poválečné těžby v Jeseníkách. Ložisko bylo otevřeno systémem štol, úpadnic a hlubších pater a společně s Hornickými Skálami vydalo miliony tun měděné rudy.
Po rozsáhlém poválečném geologickém průzkumu byly na počátku 60. let zahájeny otvírkové práce. Nulté patro bylo otevřeno několika štolami a hlubší části navazujícími úpadnicemi a šachticemi.
Dobývací práce začaly v listopadu 1965 a pokračovaly do 30. června 1990.
Zlaté Hory–Jih představovaly návrat velkého průmyslového hornictví do kraje, kde historická těžba téměř zanikla už o několik století dříve.
Ložisko bylo rozfáráno v několika výškových úrovních. Provoz využíval štoly, úpadnice, komíny a hlubší podzemní propojení. Po skončení těžby byla díla uzavírána betonovými zátkami, zásypy a dalšími bezpečnostními prvky.
Podzemní důlní díla jsou uzavřena a širší areál prošel rekultivací. V terénu je však hornická minulost Příčného vrchu stále velmi výrazná.
Společně s ložiskem Hornické Skály bylo vytěženo přibližně 6,4 milionu tun rud o průměrné kovnatosti kolem 0,55 % mědi.