Nová jáma byla třetím klíčovým dílem moderního hornoměstského dolu. Její vyhloubení završilo systém, který umožnil průzkum a krátkou těžební etapu olověno-zinkového ložiska.
Nová jáma byla vyhloubena v jihozápadní části obce během vrcholné fáze poválečného průzkumu. Roku 1960 dosáhla úrovně 3. patra a konečné hloubky přibližně 147 metrů.
Komíny a chodbami byla propojena se štolou Josef a šachtou Jaromír.
Nová jáma názorně ukazuje hustotu důlní infrastruktury ukryté přímo pod obcí. Moderní důlní díla se zde proplétala se starými středověkými pracemi.
Jáma sloužila k vertikálnímu přístupu do jihozápadní části ložiska a k propojení jednotlivých důlních horizontů.
Po ukončení těžby ztratila provozní funkci. Některé povrchové a podzemní pozůstatky revíru jsou dnes dokumentovány Hornoměstským podzemím.
Podzemní systém Jaromír–Josef–Nová jáma umožnil otevřít stejné ložisko z několika různých směrů a výškových úrovní.