
Štola Starý Martin
Prohlídková cínová štola v Krupce sleduje žílu Lukáš, považovanou za nejdelší cínovou rudní žílu ve střední Evropě. Od roku 2019 je součástí UNESCO.
Doly, tunely, metro, kryty a další příběhy míst pod našima nohama.

Prohlídková cínová štola v Krupce sleduje žílu Lukáš, považovanou za nejdelší cínovou rudní žílu ve střední Evropě. Od roku 2019 je součástí UNESCO.

Rozsáhlý historický stříbrný důl v Mikulově v Krušných horách. Důlní komplex má dvanáct pater, přes 200 metrů hloubky a přibližně osm kilometrů chodeb.

Moderní hlubinný důl na magnetit u Měděnce navázal na staletou tradici těžby železných a měděných rud. Pravidelná moderní těžba probíhala od roku 1969 do roku 1992.

Poslední hlubinný hnědouhelný důl v České republice. Centrum v Dolním Jiřetíně vzniklo roku 1888 a poslední vozík uhlí vyjel 1. dubna 2016.

Historický hlubinný důl v Lomu u Mostu, založený roku 1891. Jeho dějiny poznamenaly vážné požáry a katastrofální výbuch v roce 1946, při němž zahynulo 52 horníků.

Jeden z nejvýznamnějších hlubinných hnědouhelných dolů Mostecka. Provoz byl zahájen roku 1901 jako Kaisergrube a těžba skončila 31. srpna 2002 po více než 52 milionech tun uhlí.

Historický státní hlubinný důl u Kopist, budovaný od roku 1882. Těžba skončila 31. března 1991 a mimořádně dochovaný areál dnes využívá Podkrušnohorské technické muzeum.

Krátce fungující státní důl u Kopist založený na konci 19. století. Po zastavení vlastní těžby sloužila jeho jáma ještě desítky let jako pomocné dílo Dolu Julius III.

Hlubinný hnědouhelný důl mezi Růžodolem a Kopisty, založený roku 1889 jako Habsburg. Po vzniku Československa dostal jméno Minerva a samostatný provoz skončil roku 1940.

Osecký důl spojený s jednou z nejhorších hornických katastrof českých dějin. Výbuch 3. ledna 1934 zabil 142 horníků; celkové následky katastrofy si vyžádaly 144 životů.