Kuklické pásmo bylo jednou z částí složité sítě kutnohorských stříbronosných žil. Jeho význam dnes spočívá hlavně v dochované montánní krajině, kde jsou stále patrné pozůstatky po stovkách let hornické činnosti.
Kuklické pásmo patřilo k soustavě žilních struktur obklopujících Kutnou Horu a Kaňk. Jeho rudní žíly byly dobývány řadou menších a středně velkých šachet.
Dnešní krajina ukazuje rozdíl mezi historickým hornictvím a moderním velkodolem. Místo jednoho rozsáhlého areálu vznikaly desítky menších pracovišť a jejich haldy vytvořily charakteristický reliéf.
Rudy se otevíraly z povrchu množstvím jam a šachtic. Dobývání postupovalo po jednotlivých rudních žilách a hornina se ručně vytahovala na povrch.
Haldy Kuklického pásma jsou součástí severní větve naučné stezky po stopách kutnohorského dolování.
Montánní reliéf je dnes částečně ukryt v sadech a lesních porostech, takže může na první pohled působit jako přirozená krajina.