Tereza byla hlavním těžním dílem novodobé etapy hornictví na Starém Ransku. Po staletích železářské tradice se zde ve druhé polovině 20. století těžily především zinkové a měděné rudy.
Moderní geologický průzkum ranského masivu se rozběhl na konci 50. let 20. století. V prosinci 1960 bylo zahájeno hloubení jámy Tereza na ložisku Jezírka.
Po objevení ekonomicky významného měděno-zinkového ložiska Obrázek se Tereza stala hlavním otvírkovým a těžním dílem. První patro leželo v hloubce přibližně 143 metrů a druhé v 188 metrech.
Tereza obnovila hornickou tradici Starého Ranska téměř tři čtvrtě století po zániku starých železnorudných dolů a ranských železáren.
Jáma měla kruhový profil o průměru 3,5 metru. V dole se používaly důlní lokomotivy, nakladače, pneumatická vrtací technika a později také moderní vrtací souprava Simba-Junior.
Ložisko Obrázek bylo dotěženo v červenci 1989. Do července 1990 bylo odstraněno strojní vybavení, jáma Tereza byla zabetonována v hloubce 12 metrů a dosypána k povrchu. Většina budov byla zbourána.
Ložisko Obrázek mělo průměrné obsahy přibližně 3,17 % zinku a 0,7 % mědi a patřilo k významným československým ložiskům barevných kovů.