Šachta č. 16 u Hájů byla technickým vrcholem příbramského uranového hornictví. Původně projektovanou hloubku překročila o stovky metrů.
Jáma č. 16 byla zaražena v srpnu 1957 a původně projektována asi do 1 160 metrů. Pokračující průzkum vedl k dalšímu prohlubování až na 1 838,4 metru.
Šachta symbolizuje pozdní etapu revíru, kdy se horníci pohybovali téměř dva kilometry pod povrchem.
Jako první příbramská uranová jáma byla od povrchu hloubena v kruhovém profilu s betonovou výztuží.
Po ukončení uranové těžby byly některé podzemní prostory využity při budování podzemního zásobníku plynu Háje.
V roce 1975 byla uváděna jako nejhlubší jáma ve střední Evropě s dopravou na jednom laně bez přetěžování.

