Hornoměstské podzemí zpřístupňuje část revíru, v němž se od středověku těžily stříbronosné, olověné, zinkové a železné rudy. Dnešní prohlídková trasa propojuje historické práce se stopami poválečného geologického průzkumu.
Horní Město a jeho okolí patří k nejstarším rudním oblastem severní Moravy. Listinné doklady hornictví sahají do 14. století, přičemž největší historický rozmach přišel na konci 15. a v 16. století.
Po druhé světové válce byl revír znovu intenzivně zkoumán. Od poloviny 50. let vznikla nová jáma Jaromír, štola Josef a Nová jáma. Po krátké těžební etapě skončila aktivní produkce roku 1970.
Dnešní podzemí umožňuje během jedné prohlídky vidět jak středověké komory a stopy sázení ohněm, tak novější důlní práce 20. století. Právě překryv několika hornických epoch dává lokalitě výjimečný charakter.
Historická důlní díla byla ražena ručně a místy rozšiřována sázením ohněm. Novodobá část využívala vrtací a trhací techniku, důlní kolejovou dopravu a klasické hlubinné větrání.
Zpřístupněná trasa má přibližně 450 metrů a vede několika výškovými úrovněmi. Součástí návštěvy jsou žebříky, dobývací komory a hornická expozice.
Část prohlídky vede pod samotnou zástavbou Horního Města. Některé žebříkové úseky mají délku až několik desítek metrů.