Důl Petr Bezruč vznikl jako Terezie v první polovině 19. století. V průběhu svého vývoje se stal jedním z technicky mimořádných dolů Ostravska a těžba zde dosahovala do extrémních hloubek.
Důl byl založen v roce 1842 Josefem Grossem a nesl jméno Terezie. Již v následujícím roce jej získal Salomon Mayer Rothschild. V roce 1862 byl provoz zásadně přebudován na hlubinný důl a napojen na Báňskou dráhu.
Za druhé světové války nesl název Bergschacht. Roku 1946 byl přejmenován na Důl Petr Bezruč. Po znárodnění se stal součástí ostravsko-karvinského těžebního systému. Těžba skončila v roce 1992.
Důl se stal symbolem extrémních hloubek ostravského hornictví. Práce v nejhlubších partiích byla spojena s vysokou teplotou hornin a mimořádnými nároky na dopravu, větrání i bezpečnost.
Maximální hloubka dolu dosahovala přibližně 1 368 metrů. Vedle starší ocelové těžní věže zde stála také modernější kladivová věž, která byla v roce 2002 odstřelena. Starší věž se dochovala a je památkově chráněna.
Po ukončení těžby byla část areálu zlikvidována. Dochovaná historická věž a související objekty připomínají jeden z nejhlubších dolů ostravského revíru.
Důl se objevuje také v české kulturní paměti díky narážce ve hře Vizionář Divadla Járy Cimrmana, kde se pracuje s historickým přejmenováním dolu Terezie na Petr Bezruč.