Bresson patřil ke klasickým dolům kladenské průmyslové expanze druhé poloviny 19. století. Přestože jeho provoz netrval tak dlouho jako u pozdějších velkodolů, zanechal výraznou stopu v okolní krajině a síti podzemních důlních děl.
Hloubení Bressonovy jámy začalo v září 1868 v tehdy nezastavěném prostoru mimo centrum Kladna. Jáma dosáhla hloubky 337,5 metru a těžba byla zahájena roku 1871. Už v následujícím roce byl důl napojen na železniční trať.
Provoz opakovaně komplikovaly důlní požáry. Roku 1905 byla činnost dolu zastavena a ještě téhož roku byla jáma zasypána.
Historie Bressonu připomíná, jak rizikový byl provoz tehdejších uhelných dolů. Opakované požáry patřily k hlavním důvodům, proč byl důl po pouhých třech desetiletích těžby uzavřen.
Jáma měla obdélníkový profil a hloubku 337,5 metru. Pro těžbu byla důležitá také železniční vlečka vybudovaná krátce po zahájení provozu.
Po uzavření byla část staveb odstraněna a část přestavěna k jinému využití. Poslední zbytky provozních objektů byly demolovány ve 20. století a místo dolu dnes není na první pohled čitelné.
Bresson byl součástí husté sítě kladenských šachet, které od sebe byly vzdálené často jen několik kilometrů a postupně se pod zemí propojovaly.