
Důl Svornost
Jeden z nejstarších nepřetržitě využívaných dolů Evropy. Svornost je spojena s těžbou stříbra, kobaltu, vizmutu i uranu a dodnes slouží lázeňství.
Doly, tunely, metro, kryty a další příběhy míst pod našima nohama.

Jeden z nejstarších nepřetržitě využívaných dolů Evropy. Svornost je spojena s těžbou stříbra, kobaltu, vizmutu i uranu a dodnes slouží lázeňství.

Nejhlubší důl jáchymovského revíru. Rovnost, dříve Rudolf a Werner, dosáhla se slepou jámou hloubky 707,7 metru.

Historický důl v Eliášském údolí využíval vodní pohon už v 16. století. Ve 20. století se lokalita stala centrem těžby a úpravy uranové rudy i nucené práce.

Jeden z mála jáchymovských dolů vybudovaných přímo pro poválečnou těžbu uranu. Jáma Eduard vznikla roku 1948 a dosáhla hloubky 365 metrů.

Mimořádně autentický cínový důl u zaniklého horního města Čistá. Je evidován už roku 1548 a v podzemí se dochovaly stopy po želízku, mlátku i sázení ohněm.

Největší historický cínový důl v české části Krušných hor. Mauritius na Hřebečné pracoval téměř nepřetržitě po čtyři staletí, od 16. století do roku 1944.

Mimořádně zachovaný historický důl na Zlatém Kopci u Božího Daru. Dobývaly se zde cínové a železné rudy a vznikly obrovské podzemní komory vysoké až 10–12 metrů.

Historický cínový a wolframový důl v Krásně vybudovaný za první světové války. Dnes je jeho areál sídlem Hornického muzea Krásno.

Rozsáhlý cínový důl a úpravárenský komplex vybudovaný za druhé světové války u zaniklé obce Rolava. Jeho mohutné betonové ruiny patří k nejvýraznějším průmyslovým pozůstatkům Krušných hor.

Historický jáchymovský důl navazující na renesanční Štolu saských šlechticů. Po stříbru a kobaltu se zde těžil uran; od roku 1974 slouží část podzemí jako úložiště radioaktivních odpadů.